Adéla Foldynová
Jak? No přece vlakem!
Neznám zpaměti jízdní řády, nerozeznám jednotlivé typy lokomotiv a jako malá jsem se nechodila s prarodiči dívat na vlaky, přestože babička s dědou bydleli hned u nádraží. Vagóny a jejich drncání po kolejích pro mě nemají takový erotický náboj, o jakém se mezi řečí zmínil kamarád a já si vybavila scénu z Vratných lahví. (Vlastně pro mě nemají žádný erotický náboj – nebo jsem o nich takto nikdy nepřemýšlela). Nemusím ani za každou cenu do té známé restaurace obsluhované modelovou železnicí. Jen miluji cestování vlakem.
Adéla Foldynová
Improliga: Divadlo jako zápas
Trocha sportu. Spousta divadla. Improvizace v různých kategoriích na témata, která určuje publikum. Dva týmy o šesti hráčích, přísný rozhodčí, jeho dva asistenti, muzikant(i) a konferenciér. A hlavně vy, diváci. Pomocí dvoubarevné „hlasovací“ karty rozhodnete o vítězi zápasu. Když se vám zrovna nebude líbit verdikt přísného rozhodčího, můžete po něm mrsknout bačkorou. I to je divadelní improvizace, během které před vašimi zraky vznikne spousta neopakovatelných příběhů a scének – vtipných, poetických i tajuplných.
Adéla Foldynová
Moudrá kniha, barová stolička & single life
Táhne vám na sedmadvacet a ještě pořád nejste vdaná. Matka vám při žádné návštěvě nezapomene připomenout, že ona ve vašem věku měla jedno dítě ve školce a druhé na cestě. Teď je jiná doba, odfrknete, ale tlaky z okolí se vám ignorují čím dál hůř. Nejlepší kamarádka je tak trochu zadaná, jiná zas hodně těhotná, a vy jste už zase single.
Adéla Foldynová
Červená gerbera (ona)
20:40. To si snad dělá srandu, už na něj čekám deset minut. Ještě jsem ho neviděla a už mě štve. Jdu, tohle nemá cenu. Když se zvedám, slyším někoho volat moje jméno. Moc příjemnej hlas. To je on? Na fotce na fejsu mi přišel mladší. Jinak dobrý, vypadá jako milej kluk (a hezky se směje). Kdyby se ukázalo, že je to idiot, můžu přece kdykoli odejít, ne? A co to má v ruce? Ježiš, on mi donesl kytku, to jsem nečekala! Gerbery miluju! Napřahuju pravici a dostanu polibek na tvář. Trošku trapný. Nevadí.
Adéla Foldynová
Měl manšestráky a nevoněl! aneb Konec metrosexuálů na Valašsku
Zaregistrovala jsem ho ve svých patnácti. Mohlo mu být tak pětadvacet, byl vysoký, opálený, tmavovlasý, modrooký a vždycky upravený. (Nevím, jestli je patnáct věk, kdy se nám děvčatům formuje vkus na chlapy, ale mě zhruba od té doby podobný typ muže nenechával chladnou, tak na tom možná něco bude. Ale o tom jsem mluvit nechtěla.)
Adéla Foldynová
Červená gerbera (on)
Zastrčila sis za ucho neposlušný pramen vlasů. Netrpělivě ses rozhlédla. Podívala ses na hodinky. Chodíš všude pozdě, ale trpíš, když na někoho musíš čekat. Zakroutila jsi hlavou a pomalu se zvedla. Počkej! Otočila ses po hlase. Políbil jsem tě na uvítanou a podal jsem ti červenou gerberu, kterou jsem schovával za zády. Zatvářila ses překvapeně.
Adéla Foldynová
Padesát odstínů čeho...?
Víkend trávím v posteli. Rozcuchané vlasy, flanelové pyžamo a tlusté ponožky, Bridget Jones hadr. Ne že bych si zrovna tenhle outfit tak zamilovala, mám v šatníku i lepší kousky, ale nelze jinak, bacily zaútočily. Někde tady podobnost s Bridget končí; sklenku vína nahradil hrnek vařícího zázvorového čaje, místo po cigárech sahám střídavě po kapesníku, paralenu a teploměru. All by myself...Zpěv radši přenechám jiným, na to mě moc bolí v krku. Polehávání není moje doména, jenže tentokrát to jinak nepůjde. Aspoň přečtu pár knížek, které se mi nahromadily ve čtečce.
Adéla Foldynová
Žena číslo pět
V útrobách malého bytu v centru města se rozezněla známá melodie, ke které se vzápětí přidal hlas Davida Kollera.
Počet článků 8 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 587 |